|
booking/ koncert kontakt
Viking: znc_kontakt@seznam.cz tel: +420777160597
ostatní: sisrec@seznam.cz
|
 |
akce:
Až do odvolání, vzhledem k současné situaci, vše zrušeno. Kruciš.
|
||
 |
 |
 |
||
 |
Služební hlášení. Zítra, v pondělí, o čase poledním začíná třetí a tím i poslední kolo naší ksichtoknihové secondhandové aukční akce archivních kusových triček. Poslední špeky i z velmi hluboké minulosti  Konec ve čtvrtek 20:00!!! |
|
|
my, znouzácí, máme dneska taky narozky... utíká to. Kruciš. Tak si snad ještě někde zahrajeme dřív, než se odeberem do důchodu |
 |
Šéne ábend! Nu, jelikož teď tak nějak moc není do čeho píchnout a navíc se našel nadšenec, co nám véééélmi, ale véééélmi pomohl, takřka s křížkem po funuse máme svůj kanál na Youtube. A naprostou shodou okolností to zítra bude přesně půl roku, co jsme začali na FB nahazovat písničky z noční a denní směny. Takže zítřkem počínaje je začnem znovu dávat i na Youtube. Plus samozřejmě postupně i nějaké další věci. Takže už i pod naší ofiko hlavičkou tam bude veškeré audio, plus to, co dům, krabice a šuplíky ještě dá. I na YT jsou toho stohy, tak proč se nesnažit trochu sjednotit pod vlastní hlavičku. No a máme prosbu - jelikož se jedná i o nějakém tom zvýhodněném kanálu, dost by se nám hodilo, kdybyste se, pokud budete mít zájem, přihlásili k odběru znouzího youtube. Děkujeme pěkně. Konec služebního hlášení |
9.4.2020: Služební hlášení. Tož komplet znouzí diskografie byla nalita ku zpracování do virtuálního prostoru. Teď se to tam bude ještě nějakou, blíže nespecifikovatelnou, dobu žvýkat a hníst a poté bude vyplivnuto k veřejnému šíření. Teoreticky by nemělo trvat déle, že tři týdny. Můžete občas zkusit, jestli to na těch vašich Spotifááách, Dýzrech a podobně už běhá, či nikoliv. No a zvolna začnem připravovat další várku - těch "vedlejších projektů" :-D
14.3.2020: Tož jest nám velmi líto, ale všechny další domluvené akce se až do odvolání ruší. Včetně našeho výletu k protinožcům. Tož držíme všem palce, abyste prožili toto "období cholery" v co největším klidu, ve zdraví a s minimem ztrát a materiálních problémů.
5.3.2020
Bylo nebylo. Ozval se nám onehdá chlapík z opačné strany zeměkoule (fanoušek už od dalekých devadesátek), že má vizi, sen, že domluví hraní na Novém Zélandu a jestli bychom přijeli zahrát. Celkem vtipná sci-fi, ale odpověděli jsme, že proč ne, pokud by se to celé nějak smysluplně vymyslelo. Znáte to. Řeči se vedou. Pak plynul čas, dny, měsíce, skoro dva, tři roky, občas jsme si napsali, sci-fi se vytrácelo a věci nebývaly pevnějších obrysů – ale jednou nešly skloubit kvůli našim domluveným akcím, pak třeba kvůli rodinným a soukromým záležitostem. Ale najednou nějak víc zapadly do sebe a loni na podzim nastala fáze,
že Čechonovozélanďan do celé záležitosti zatáhl i honorární konzulku s jejími zkušenostmi, vyblokoval si v našem kalendáři cca měsíc a začal zjišťovat možnosti pronájmu klubů, sehnání hracích víz a takové ty věci. V podstatě i dost na poslední chvíli, z hlediska bookingu koncertů.
A v jeden zlomový bod udělal dost neuvěřitelnou věc, vzal si půjčku a zaplatil zpáteční letenky. Tomu se říká optimismus a nadšení pro věc.
Takže 22.3. poletíme na Nový Zéland. Cca 3500 kilometrů po obou ostrovech, osm zastávek v tamních klubech – víceméně hlavně pro českou komunitu, neb Maoři nás ještě neobjevili.
A protože věci často nejsou úplně jednoduché, teď se i zdá, že to bude tour „s virem o závod“, které se může zastavit a skončit vlastně kdykoliv a všelijak.
Tak držte palce.
No a jelikož události jsou již v chodu a celá šňůra bude finančně ne úplně lehce poplatitelná, neb jak odvážný protinožec, tak my, nejsme zrovna milionáři (a my navíc až tak nesdílíme jeho vizi, že se veškeré náklady pokryjí ze vstupného), řekli jsme si, že zkusíme oslovit i případné drobné sponzory z řad našich fanoušků. Jak se říká - kdo nic nezkusí, nic nezíská.
Pokud by se tedy někomu chtělo přispět, byť i nepatrnou částkou, na uhrazení nákladů akce - pronájem klubů, zvukařů, nástrojovky, dodávky a pohonných hmot za tu štreku (ostatní bude nejspíš dost low cost a punk - spát se bude po známých, občas ve stanu, snad i origo teepee je na trase) -
- případné příspěvky, prosím, zasílejte na tento účet: 4044571073/0800. Spolu s ním zašlete ve zprávě pro příjemce jméno a adresu, abychom v tom měli pořádek. Celé info i s částkou a adresou se jménem potvrďte mailem na demapes@seznam.cz. V případě, že se změní situace vlivem epidemie koronaviru (nemožnost odcestovat či hrozba karantény - i s tím se bohužel musí počítat) budou peníze zaslány zpět! Za jakoukoliv podporu opravdu moc a moc děkujeme!!
P.S. A jelikož se vlastně nemůžeme nějak smysluplně revanšovat, leda tak dobrým pocitem, necháme alespoň udělat speciální placky, které zašleme na uvedenou adresu a které jinak nebudou k mání a poslouží i jako volný vstup na jeden Vámi vybraný koncert.
P.P.S. Náš :-D
 |
|
...once upon a time...
 |
 |
 |
Tož přejeme všem našim blízkým, kamarádům, fanouškům, známým a vlastně tak nějak celkově všem lidem dobré vůle, do příštího devítkového roku co nejvíc toho, na čem záleží - zdraví, spokojenosti, třeba i trochu štěstí a snad i pár splněných přání. A i když svět, lidi a věci kolem nás vypadaj poslední roky občas fakt ohavně, pořád máme nejlepší ze všech světů, pořád ještě splachujeme pitnou vodou (jak říká s oblibou jeden náš kamarád) a pořád je důležité si to občas připomínat. Tak si ho važme a když se třeba nedaří, zkusme se trochu líp rozhlédnout - jestli třeba to dobré a hezké není jen kousek stranou od toho, na co se právě díváme, nebo za tím, co nám právě někdo cpe před oči. na šňůře našich koncertních let a třeba zase někdy někde. |
|
|
|
 |
Hola lidé zaprvé jinej není a za druhé - stačí se jen víc dívat kolem sebe A když se budem víc dívat kolem - občas můžem poštouchnou věcí tím lepším směrem.
|
|
|
...už vlastně za chvíli si Starý a Nový rok podají ve dveřích štafetový kolík. toho přinesl i odnesl požehnaně. Špatných a smutných opravdu hodně. Skoro po celém světě někde doutnají ohníčky, co se velmi snadno mohou rozhořet v pořádně vysoké plameny, k moci se zvolna derou populisti a tragické postavy, které zajímá nejspíš jen moc a profit. Byť to maskují jakkoliv. Zase se zabíjí v božích jménech ve velkém. Také se v médiích začíná až podezřele často skloňovat i slovo válka v souvislosti s místy, kde už si jí naprostá většina populace nepamatuje. ani nikdy nevybrala takovou dań z řad lidí od "kumštu", nebo jak to říct. Odešlo opravdu moc z těch, co dělají ze světa, ve kterém žijeme, lepší místo. si stejně samozřejmě každý zhodnotí a přebere sám a třeba jinak, podle svého vnímání světa kolem sebe a uvidíme, s čím přijde a co nám přinese a odnese ten Nový. i všem lidem dobré vůle přejeme, |
16.12.2016
pro lidi, co už nechtěj písničky v materiální podobě a nejedou v CD a taky pro notorický stahovače - naripováno, zatím možnost downloadu cez uložto tady v archivu
...ještě doplníme mp3 a texty přímo sem na web, jako je to u všech ostatních desek.
16.12.2016
Digipacky ready to go. Včetně opravené verze.
Dvacetistránkový návod k použití přiložen. Ve znouzím krámku už jsou housky taktéž doplněny.
V nějaké volné chvíli, snad do konce týdne, ještě naripujem a doplníme do downloadarchivu. Amen.
 |
31.12.2015
... a díky za všechno hezký, co nám celý ty dlouhý roky dáváte...
s úctou "znouzectnost".
23.12.2015
 |
Máme štěstí. Vlastně velké štěstí - jen nám to většinou nedochází, nebo si to nechcem připustit. Žijeme v místě,kde se neválčí,kde se nemusíme bát vyjít na ulici, máme co jíst, máme teplo, pitnou vodu, zelenou přírodu, můžem si jezdit kam chcem i říkat co chcem. A tohle všechno pro (teď už nejspíš) většinu obyvatel naší modré planety kroužící prázdnotou, není vůbec samozřejmost. A my, místo abychom si život užívali a někdy (třeba jen tak tiše pro sebe) poděkovali - ať už Vesmíru, nebo Bohu (a je jedno jakého jména), nebo prostě jen tak, z principu, často vidíme, nebo i hledáme hlavně problémy a hrabeme se ve špíně, humusu a sračkách, byť nás k tomu nikdo nenutí. Tož šťasný a veselý....a ty hezký věci. ...s úctou
...včera brzo ráno skončila válka
Nechal jsem si boty, zelenej kabát Já jediný mám přání, doma chci býti
A tak pro mne včera skončila válka Já jediný mám přání...
A jestli mne cestou patrola chytí |
|
|
|
Hi! Tož tedy – máme nové vlastní auto (foto pouze ilustrační, nebojte)!. A z nejhoršího srabu jsme snad venku. Chceme vám všem, co jste pomohli k tomuto malému vítězství, moc poděkovat. Děkujeme všem, co si koupili naši naši novou desku, co nám ze své vlastní vůle dali, poslali, na konto nějaké kačky a děkujeme všem, co chodí na naše koncerty. Děkujeme vám tím i za to, že jsme nemuseli do žádné crowdfundingové akce (měli jsme z té představy trochu divný pocit, byť nám to i bylo nabídnuto - ale třeba se to bude víc hodit jindy). Fakt dík moc. Koruna ke koruně, všechno se už definitivně splatilo a tímto tedy máme svýho ojetýho bílýho Forda, co jsme si občas poučeli (za komatózních stavů našeho předešlého auta) v servisu a co jsme ho ještě loni v zimě stihli, při jednom pozdněranním návratu, beze škod na našem zdraví, naprat do svodidel – pak jsme ho i dostali trochu levnějš, než byla původní nabídka. Má teď z jedné strany takovou dloooooouhou jizvu, co mu už zůstane.Tohle opravovat nemá cenu. Nu - a opět se suneme ve svém - poklidně a rozšafně po českejch silnicích - na místa, kde pak tropíme relativně kultivovaný hluk. Zatím ok. Teda – už jsme stačili natankovat špatnou naftu, odešlo něco v motoru a skoro dvacítka vylítla komínem, ale to se prostě stává... možná to bylo trochu varování, abychom na Fordíka byli hodní a opatrní. Třeba to s námi zrovna tohle auto doklepe až do konce :-) A vám ještě jednou: Díky moc. Howg! |
|
|
30.12.2014
Včera jsme v Budějkách uzavřeli letošní koncertní sezonu a bylo to nečekaně super. Jeden z nejlepších klubovejch koncertů letos.
Vlastně celej letošní rok byl většinou fajn. Udělali jsme novou, asi i dobrou desku, odehráli jsme víc akcí než loni i předloni,
máme nového roadmanagera, co ho ta (většinou otravná) práce možná i chvílemi baví... nějaký negativní věci byly samozřejmě taky,
ale dobrý věci převládaj. A je to hlavně díky vám.
Vám, co občas zajdete na koncert, vám, co si občas zakoupíte kus veteše z naší produkce, vám, co nám někdy dáte najevo zpětnou vazbu.
Ať už tady na webu, na ksichtoknize, nebo osobně - prostě někdy někde nějak. Pozitivní a třeba i negativní. To je jedno.
I ta negativní může znamenat, že vám nejsme šumák a že vám na tom, co děláme, třeba i trochu záleží.
Což je dobrej pocit. Protože tím vším nám umožňujete fungovat a dáváte nám ...světlo.
Tu dobrou Sílu. Bez ní kapely jako je Znouze fungovat dlouho nevydržej.
A my už to příští rok potahnem neuvěřitelnej dvacátej devátej rok.
Už dlouho to beru jako malej zázrak.
Přejeme vám všem hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a dobrý lidi vůkol.
Všechny ty věci co nejdou koupit - v co největší možné míře.
A díky moc za všechno.
za Znouzectnost
Golda
náhodný kolemjdoucí
23.12.2014
Dneska jsme si se synky koupili u soukromého řezníka kus naprosto úžasné kýty, uzené v komíně.
Po ochutnání pravil ten starší s blaženým úsměvem: "Věřím tomu, že toto uzené na rozdíl od Coca Coly opravdu sbližuje lidi..."
...přesně takhle spisovně.
No, jasně - v tento čas to asi nejsou úplně povznášející myšlenky a vegetariány to stopro nepotěší, ale... má to něco do sebe.
Tož vám všem přejeme hezké Vánoce, klid, mír, zdraví a fajn lidi kolem sebe. A třeba i nějaké ty dárky
23.11.2014
| Leverkusen. Chcete story na dobrou noc, jak Znouzectnost do Německa jela a nedojela? Tady je. Vyrazili jsme v deset dopoledne – s rezervou napohodu. Na hranice je to z Plzně celkem kousek a celá cesta do cíle (cca 600km) je po dálnici - a v sobotu provoz v podstatě nulovej. Počasí krásný. Super. A bylo to super ještě asi tak 80 kilásků už po dálnici německé, hladké a nedrncající. No a pak se to stalo. Motor našeho půjčeného auta náhle změnil zvuk, teploměr se zbláznil a zpod kapoty se začala valit pára. Taky trochu přestalo brzdit Vtipné. Ač neznaboh, začal jsem se trochu modlit, bychom byli blízko sjezdu, neb riskovat diskusi s Kobrou 11 se člověku moc nechce. Naštěstí byl sjezd kousek od nás a auto se k němu dosunulo už spíš vlastní setrvačností. Taky už nebrzdilo vůbec a motor chcípnul - doklouzali jsme z kopečka pod dálnici k silnici odněkud někam, přímo k ukazateli, na kterém stálo, že nejbližší ves je 4km daleko. Jelikož autům rozumím jako koza petrželi, vylezli jsme ven, všeuměl McGyver Déma otevřel kapotu a jal se hledat závadu. První, co nás po vystoupení z auta zarazilo bylo, že úplně celá pravá strana byla ohozena hnědou mastnou sračkou, od podvozku až po okénka - zpětně vzato lituju všechny, kdo za námi třeba i jen chvíli jeli. No a další hnědá sračka se vyvalila z nádoby na vodu k chladiči. Bylo to jak "hrnečku vař" - bublající, smrdící horký hustý sajrajt, co tam určitě být nemá, tekl a tekl, jako by nikdy neměl přestat téct. Takže bylo jasné, že /mimo jiné/, budeme potřebovat destilku Načež Déma vytáhl takovou tu dlouhou měrku a pravil, že došel olej, že tam určitě byl, ale už není. Za auto jsme dali trojúhelník a protože všechno je lepší, než složit ruce do klína, šel jsem na stopa k té nejbližší vesnici. Zastavilo asi hned druhé auto, chlapík v našem věku - řekl jsem mu lámanou němčinou, že se potřebuju dostat k nejbližší benzince pro olej a vodu. Odkejval a jeli jsme. První jeho otázka byla, jestli jsme Poláci - řekl jsem mu, že ne /viditelně pookřál, z důvodů, které znal jen on/, že jsme Češi z Plzně a že jsme rokenrolová kapela na cestě do Leverkusenu. To už pookřál víc než viditelně a zeptal se, jestli něco jako Elvis Presley. Dostalo se mu odpovědi, že spíš jako Ramones. Ale to vůbec nevěděl, která bije a trochu posmutněl. Ale stejně byl v pohodě. Vysadil mne u benzinky /byla daleko kiláků asi 15/ a zeptal se jak se dostanu zpátky, že v těch končinách stopaře moc neberou - a že pokud mne někdo nenabere, že za hodinu jede zpátky mým směrem a že mne zase odveze. Pak že dobří lidé vymřeli. Kdepak. Poděkoval jsem, hluboce se mu uklonil a on odfrčel. Koupil jsem pro jistotu velkou pětilitrovku značkového oleje a čtyři litrovky destilky a šel zpátky s vidinou těch 15 kiláků s pětilitrovkou oleje v ruce a flaškama narvanýma v kapsách. Kupodivu mne zpátky vzalo asi dvacáté auto – pohodový, na německé poměry evidentně "alternativní" pár - jejich první věta zněla, že tady stopaře moc neberou. Podivnost. Asi mi dost pomohl ten velký kanystr oleje v ruce. Chlapík pravil, že ví, jaké to je mít problém s autem na dálnici No, takže naše výprava byla za chvíli zase pokupě. Déma si vyhrnul rukávy a začal lít tekutiny kam patří. Chvíli jsme řešili co dál - jestli se rovnou vrátit, nebo co jako. Pak si sedl za volant a že se zkusíme projet k té benzince a zpátky - pak že se uvidí. Dojeli jsme k benzince - a pohoda, jelo to krásně. Protože nejsme čuňata, ještě jsme zastavili u Lídlu, či co to bylo, koupili koupelnový čistič a balík utěrek a na tom parkovišti umyli alespoň provizorně zahnědle omaštěnou hnědou stranu. Šlo to dost blbě. Nasedlo se a vydali jsme se směrem zpátky k dálnici, najeli na ní a tradá na Leverkusen. Jestli tohle čte nějaký autoopravář, tak si určitě musí myslet, že jsme naprostý paka. Krásně to jelo dalších dvacet kiláků a cvak. Stejná story. A zase – naštěstí byl kousek dál sjezd k benzince. Z auta se valila bílá pára a zpoza skla benziňáckého bistra na nás začalo zevlovat kompletní osazenstvo.... vítané dálniční rozptýlení. Vylezli jsme ven a jak jinak - auto bylo zase od té hnědé sračky, mytí jsme si mohli odpustit. Následovala celkem krátká rozprava na téma "co dál". První věc byl telefonát do Leverkusenu, že není reálné s tímhle autem odjet ještě dalších cca 400km tam a pak těch 600 zpátky. Pořadatel akce slyšitelně posmutněl. Ale co se dá dělat - i to se někdy stává. Takže jsme dolili zbytek nutných tekutin a vydali se na dálnici, doufajíc, že někde blízko bude sjezd na normální silnici v opačném směru. Domů. Po dálnici se už jet opravdu nedalo. Po normální silnici víceméně asi taky ne, ale vidina odtahu z Německa do Plzně nutí člověka dělat i zoufalé věci. Sjezd byl blízko. Cesta domů byla zpočátku za daných okolností asi i groteskně veselá. Hlídat teploměr, každých cca 20km zastavit, vypustit z nádržky hnědý blivajz, dolít vodu, olej a jet dál... takhle jsme jeli až na české hranice. Na těch se něco změnilo. Za prvé – na benzinách drasticky podražil olej. Proti Německu i na dvojnásobek. Za druhé se vypuštění páry, dolití, nebo výměna tekutiny za blivajz musela opakovat v podstatě každých deset kilometrů. Začalo se stmívat a ochlazovat. A jak se blížila Plzeň, na jednu stranu naděje, že dojedeme byla čím dál větší a na druhou stranu to bylo i tou tmou a zimou čím dál depresivnější a horší... Ke konci už jsme byli s Démou sice dost nasraná a unavená, ale sehraná dvojka. Koupili jsme velké igelitové pytle, do kterých jsme rovnou vypouštěli hrnečkuvařblivajz, aby netekl na motor a řemeny a doba výměny tekutin se stále zkracovala...a to to bylo skoro všechno v podstatě na něm, jsem na ty technický věci celkem levej. A tak jsme dojeli až domů. Asi trochu zázrak... Takže - zpáteční cesta s břečkou v chladiči ujetých cca 180 km, asi 10 litrů oleje, 10 litrů destilky, a asi 15 litrů normální vody - už to stejně bylo jedno. Blivajz jako blivajz. Příjezd do Plzně asi v půl osmý večer – Caine vystoupil z auta, hodil si bágl na záda, prohlásil, že jsme hrdinové a šel spát. Déma si pak šel dát pivo. Já taky. Prostě rokenrol. Něco jako Ramones. |
20.10.2014
 |
|
Hajhou... tentotýdenní Vagon je první štace, na kterou povezeme i LP pro vinylomily /jééé... to je hezký slovo/. |
|
…..nu a k naší nové "desce".
V podstatě se dá říct, že už ji máme z 99% hotovou, co se týká nahrávek. Název ještě stopro pořád nevíme, ale to je jedno. Natočené všechno, smíchané v podstatě taky. Zrovna jsme dostali zatím poslední verzi míc...haček od zvukového kouzelníka a kliďase Mischuze, průběžně posloucháme na různejch keplech a zkoušíme vychytat poslední mouchy a úpravy, co nám ještě přijdou smysluplné. Protože je nahrávka celkem syrová, hledáme už jen ty fakt velký mouchy a uchoestetický defekty. Mischuz je šikovnej kluk, akorát skoro nepolapitelnej, takže se občas sejdeme třeba i jen jednou v týdnu na dvě tři hoďky a pak zase zmizí... docela sranda. Až vychytáme velký mouchy, dodělá poslední verze mixů, pak vyřazení písniček na desku, mastering. Až bude vyřazení, sednu si k obalům a konečně je budu moct dokončit, protože je ještě moc práce, která sa nedá dělat bez finálního pořadí písniček. Budem dělat CD a LP. CD digipack se čtyřiadvacetistránkovou brožurou. LP jako klasickou černou desku, nebo možná barevnej vinyl, to se ještě uvidí. K LP bude jako příloha stejná brožura jako u CD, akorát zvětšená na velikost 21x21cm. Lepší by bylo 30x30, ale to už bychom si moc vyskakovali. Možná bude i nějaká spešl LP taška. To se taky uvidí. Všechno je otázka financí a vzhledem k tomu, že se nám definitivně vysypalo auto a člověk neví, kam dřív skočit, věci nejsou úplně easy. Možná že teď na poslední chvíli nahodíme akci i na nějaký ten Hithit server, nebo Startovač, dělá to dnes /s prominutím /kdejakej jouda na pochybnej projekt a koneckonců občas i lidi, co to vážně nemaj zapotřebí, tak proč ne my, byť to pro nás není úplně příjemnej pocit, protože jsme byli zvyklí jet všechno ze svejch zdrojů. Žádnej bohatej strejda, jen poctivě vydělaný peníze, který jsme koneckonců všechny dostali od vás, co chodíte na koncerty, občas si něco koupíte a tím nás celé ty roky držíte nad vodou. Zdroje z velké části vyschly s propadem prodeje CD. Dřív nějaká recyklace peněz byla, vydalo se CD, to se zaplatilo, vydělalo něco navíc, další deska byla zas o něco dražší...atd. Teď už je to obráceně - člověk kouká, aby další deska byla radši o něco levnější Ale v poho, šetřit se má a člověk se pak víc soustředí na to podstatný. Hlavní je, že jsme měli co točit a že je to celé smysluplné - podle našeho nejlepšího mínění, nebude náš nový počin zbytečný a určitě ne jen do počtu. Možná bude patřit k tomu nej, co jsme kdy udělali, ale to posoudit bude už na vás. My tři máme pocit dobrej. Což je s podivem, malokdy se bezezbytku shodnem. 13 písniček + jedna pseudopísnička - dýlka daná formátem LP - 40 minut. A pořád jsme to my, tentokrát jako zredukovaný model 2014. Taky se dá říct, že jsme trochu paka, vydávat desku o prázdninách, to se moc nedělá, ale ono je to nejspíš stejně jedno. A nejspíš věc proběhne tak, že uděláme nejdříve CD, prostě proto, že na LP je výrobní lhůta skoro měsíc a CD je maximálně do tejdne hotový. Co se týká přibližného termínu – myslím, že v nejhorším případě do měsíce bychom měli být ready s CD. Vím, že jsme říkali dřív, ale nešlo to rychlejš a nemám pocit, že bychom se flákali. A až pak někdy bude LP, uděláme možná i polévací pseudokřest. Nic nabubřelého. Dostaneme desku z lisovny a přivezem ji na první koncert, co bude na ráně...třeba takhle Tak držte palce. Golda znouzí |
 |
11.6.2014
 |
Tož jsme odehráli naše historicky první vystoupení v base.
..jo...a zdá se, že nám nejspíš odešlo kapelní auto do věčných lovišť, což vzhledem k tomu, že máme vydávat desku a nemáme prachy v podstatě ani na to, je ta nejblbější doba, kdy se to mohlo stát. Ale co, jak se říká - některý věci se prostě vyřeší samy. Možná získáme v nastávajícím období bouřek po zásahu bleskem nějaké superschopnosti, jako ta paka v seriálu Misfits a na koncerty budeme každý s nákladem svého vercajku levitovat, nebo, což by bylo ještě lepší - budeme se s tím teleportovat :-) |