Démophobia - Plzeňské pověsti, písně a jiné plísně /1995/

	Démophobia - Plzeňské pověsti, písně a jiné plísně Déma - hudba, texty, zpěv a kytara Přemysl Haas - produkce, perkuse, sbory, kytary, baskytara, klácesy, foukací harmonika, aranže. & Pavel Brom - sbor /6,7,11/, Caine - sbor/2,13/, Ema - sbor /10/, Romana Kohoutová - flétna /5/, sbor/6/, Roman Plachý - akordeon /6,7/, Martin Pok - cello /6,14/, Michal Rohrich - akustická kytara /8,11/, dvanáctistrunka /7/, baskytara /8,11/,sbor /7,11/, aranžmá /8,11/ město Plzeň - ruchy /14/ nahráno a smícháno na podzim 1994 ve studiu AVIK v Plzni zvuková režie - Pavel Brom obal - Golda titulní ilustrace - Caine
Věnováno Jaroslavu Schieblovi, neúnavnému sběrateli plzeňských pověstí.

Skladby

01 - Pravdivá pověst o bitvě pod Hůrkou	Text Pravdivá pověst o bitvě pod Hůrkou Deset tisíc let a možná ještě víc se nic nedělo u Plzně a byl tu porád klid pak v dálce vidno jezdce a v jejich čele Plzen ve voku velkou slzu a říká, „To je moje zem!“ a všichni brečí a všichni brečí - jako želvy v Plzenci na Hradišti A byla válka, lidi se prali, Čech s Bavorákem se neměli rádi kopí a meče v lítém boji praskaly jako para ořechy ale Češi přednost měli, smysl pro srandu, tu Němci neměli a tak jednou při koupeli vzali jim šaty, pak je pobili a oni řvali a oni řvali - jak malí hadi v Plzenci na Hradišti Plzeňácí se radovali a hned Bohu za to děkovali a aby vděčnost prokázali, zase po čase trochu pracovali od těch dob stojí tam velikej kulatej stan a až jednou půjdete kolem, vzpomeňte na to, co jsem tu zpíval jak Plzeňácí bojovali a slávu Plzně budovali v Plzenci na Hradišti.	Stáhnout
02 - Totální epos o Radoušovi	Text Totální epos o Radoušovi Přátelé, tenhle příběh se skutečně stal A není to žádnej nesmysl Já sám jsem byl u toho Prostřednictvím knížky Tenkrát v tom roce nula a něco Když vítr tek´ a voda foukala Jó, blízko plzeňskýho dohledu stál hrad a sova houkala Radyní ten hrad dávno zove se a sám Radouš byl hradním pánem měl oslí uši, na krku amulet a strašně se bál bouřky Radouši můj, ozvi se Radouši můj, vrať knihu kouzel Radouši můj, ozvi se jsem z toho smutnej… moc, moc, moc smutnej Vidím přátelé, že se smějete myslíte, ten si dělá šoufky tenhle příběh se skutečně stal a kdyby ne, tak bych to nemoh´ zpívat On nebyl vůbec žádnej krasavec to dá rozum, měl oslí uši se kterýma se kdysi narodil a který do smrti nosil Zato měl knihu temných pravidel a čar co vyfouk´ jednou pocestnýmu tím pádem armádu trpaslíků a ti mu splnili každé přání Radouši můj… Vidím, že mě to všichni věříte a to je velmi, velmi dobře protože tahle poslední sloka bude strašlivá! Amulet držel ho při životě což ke svý škodě ovšem nevěděl situaci ztěžovalo i to, že byl děsně roztržitej Jednou za bouře, blesky práskaly Ten trouba zalez do sklepení A jak si to ve spěchu štrádoval, řetízek přetrh´ blesk ho dostal A na místě zařval Radouši můj… A to je konec týhle smutný pověsti, ze který plyne jasný ponaučení Že když se sejde hnus a samota, je to k nevydržení…k nevydržení!	Stáhnout
03 - Legenda o Bártovi	Text Legenda o Bártovi Že v kostele visí zvony, to každej ví ale jaký vlastně mají jména, málokdo tuší a já vám o tom zazpívám smutnou písničku o tom, že jako jména mají možná i duši mají i duši, mají i duši, mají i duši ohóhó.. Tak třeba starej Bartoloměj ve věži na náměstí byl slyšet v klidných dobách, oznamoval i neštěstí když zvonil všichni říkali, hele Bárta mluví měli ho hrozně rádi a on měl rád je Když měl čas tak i čaroval v druzdovských lesích nebo si jen tak povídal s Marií i s Annou a samozřejmě s Prokopem, věrným kamarádem možná ho brali jako tátu a možná, že vůbec ne možná, že vůbec ne a já věřím, že jo! A jak už to v životě chodí i on jednou zemřel našli ho dole pod zvonicí, kostel celej shořel i když se roztavil, jeho duše zůstala ze zbytků zvonař ulil novej a on zvoní dál a on zvoní dál možná je zvonů král!	Stáhnout
04 - Slon v porcelánu	Text Slon v porcelánu Slon má lesklý karavan a zní jak píseň labutí - známá v kytici náruč tvou se měj a pozpátku si hrej – na hrách Kvalitně vyjádřit nesplete se zdůraznil uvítal netřese se z projevu agrese nemele se zahájil vážíme nesměje se Ryk zastydl v nás proč jenom každý propan – butan kol zaťaté sekery zvon zní a v troskách krásně spí – jak mník Kvalitně vyjádřit nesplete se zdůraznil uvítal netřese se z projevu agrese nemele se zahájil vážíme nesměje se	Stáhnout
05 - Smutný duch, aneb co zavinily nešťastné odpustky	Text Smutný duch, aneb co zavinily nešťastné odpustky Na plzeňskej věži odbily hodiny nebylo to vždycky, dělal to ponocnej jih, sever a východ nebyl žádnej problém jen na západní straně nikdy netroubil on se bál strašně se bál A v Saský ulici nad korbílkem truňku prohlásil jeden chasník zcela nečekaně já na tu věž půjdu, trubku s sebou vezmu a na západní straně spustím pěknej kravál a nebudu se bát nikoho a ničeho No a jak jim slíbil, tak taky udělal na západní straně rázně zatroubil a hle, na hřbitově, co byl kol tý věže viděl bílej přízrak, jak na něj zdola mává a on se nebál neměl vůbec strach Chasník seběh´ dolů, trochu zadejchal se duch k němu promluvil a tak vyslech´ smutnou stóry kterak při přijímání nespolknul hostii což je velikej hřích a on teď musí strašit a bojí se bojí že bude strašit věčně Odpustek se našel v průjezdě domu Dlouhých čímž vysvobozena byla duše nešťastníka chasník to řek´ ponocnýmu, kterej z toho ale neměl žádnou radost vždyť z toho měl živnost, byla to rarita o který věděl a kterou udržoval byl to zlej ponocnej a jednou skočil dolů nikdo nevěděl proč…	Stáhnout
06 - Vodnická písnička	Text Vodnická písnička Každej zná český vodníky, jsou to zelený klucí bydlí většinou pod vodou, v noci se brouzdaj v rákosí některý jsou hodný, některý zlobí a některý jsou ošklivý ten vodník o kterym vám teďka zazpívám je celkem přijatelnej Ve statku ve Zruči u Plzně bydlel sedlák Kašpar měl tuze krásnou dceru, byla v letech, provdat ji musel ale ona Víta vzíti si nechtěla, líbil se jí chudý Jarolím Regino, Regino, ty jsi tomu dala, teď se musíš rozhodnout Óóó…. Život už je takovej - je to tak! Regina byla zoufalá, šla na procházku k Drahotínu u vody tiše seděla, žába skřehotala na leknínu kde se vzal, tu se vzal, stál u ní vodník, z kapsy mu koukala štika „Poslyš Regino já o tobě všechno vím, pojď se mnou bydlet do rybníka!“ Jarolím byl celej zlomenej, chodil jak tělo bez duše kam se jen jeho láska poděla, netušil on, Vít, ani Kašpar humnama šílený vyrazil do polí, došel na hráz Drahotína kde se vzal, tu se vzal, stál u něj vodník „Jarolíme, ty kluku, Já ti pomohu!“ Óóó…život už je takovej! Regina žije v hlubině, hlídá mi mé hrnečky jestli chceš, pojď hned se mnou, máme dnes k obědu slanečky Jarolím se dvakrát nerozmejšlel a vzal to rovnou s rozběhem svou dívku pod vodou skutečně našel, alespoň si to do smrti myslel!	Stáhnout
07 - Čtyřkilová	Text Čtyřkilová Já jdu chytat ryby, věřte, věřte lidi Já jdu chytat ryby - to se mám! Mam v tom velkou praxi, no čtyři roky, no mam v tom velkou praxi, to se mám Chytim já si kapra, no čtyřkilovyho Napřed ho usmažim a pak ho upeču A tak jsem chytal ryby, pad´ na to celej den A pak přišli lidi, přišli sem A vzali mi kapra, no čtyřkilovyho Vzali a upekli, nic nemám A tak jsem vytáh´ kudlu pěkně vostřenou No, my cikáni nosíme ji vždycky při sebou A teď sedim v lochu, no čtyři roky, no Kudlu tu mi vzali, nic nemám…	Stáhnout
08 - Legenda o lochotínském poustevníkovi	Text Legenda o lochotínském poustevníkovi Na Lochotíně žil kdys poustevník nikdo nevěděl odkud se vzal jednoho dne přijel prostě do jeskyňky svý bágla dal zamlada byl slavnej loupežník svý hříchy si tu odčinit chtěl Loupil a krad´, nikdy neměl dost pak sousedi se domluvili zapálili tvrz, chasu pobili jen se synáčkem chodbou prch´ na vyučování potom ho dal aby už o něm víc nevěděl Za mnoho let byly v Plzni turnaje jak to tehdá bylo zvykem na koních se bojovalo při nich vyznamenal se mladej rytíř žádná nula – hned zamiloval se do dcery pána Křimickýho Ten o tom nechtěl ani slyšet že prej nemá rod, ať táhne pryč až ho bude mít, pak uvidí se možná pak dceru mu i dá tak rytíř odjel k poustevníkovi lidi říkali, ten poradí Poustevník fakt poradil mu no aby ne, vždyť to byl jeho syn po dlouhý době se zas objímali pak do Prahy rytíř musel jet proti královi se kuly úklady poustevník to věděl ze svejch cest A nakonec to dobře dopadlo rytíř královi hodně pomoh´ ten mu za oplátku vrátil všechnu čest Křimickou pannu vzít si moh´ a poustevník dál žil ve svý jeskyni až jednoho zmizel on i jeho bágly!	Stáhnout
09 - Vysvobozená slečna	Text Vysvobozená slečna V Klotzově domu na rohu náměstí zemřela dcera, na máry dána to číslo šest je číslo popisný kdybyste to někdo náhodou nevěděl zemřela dcera tam, na máry dána a všichni chodili a svíčky zapalovali měla jen 16 let, byla jak ibišku květ a všichni chasníci z náměstí o ni stáli – a ji milovali Vždyť byla jak tuřín, všichni tvrdili v tom musí bejt nějaký čáry doktoři tenkrát nic moc neznali – co je roentgen, nevěděli a tak netušili, že lidský ledviny mají určitý symptomy a po těch se nemoc pozná za to může ďábel, poudala kartářka, dříve bylinkářka a sáhla na svůj křížek Dívka ta ale nebyla bez viny, v hrobě neměla pokoje stará služka Purgl viděla divy, když neviditelná ruka všechno rozhazovala šla do drogerie, koupila tam svíce, je zapálila, ale až v kostele a stalo se znamení, měla i slyšení: „Jdi domů, služko, už je to vyřízený!“ a ona plakala a nějaká ruka jí pohladila - po vousech!	Stáhnout
10 - Karel	Text Karel Karel se koupe v ocelové zdviži chromovaných nočníků Nevěřím v tebe Karel mě zebe poskakuju v kolečku A to jsem já a to jsi ty a to je ta – co nepřemýšlí Já se zamotám A nebudu v tom sám Záludný hřebec maže se pryží Karel se zas nelíbí Mlátíme tchoře Karel se směje sjednoceni v rozchodu A to jsem já….	Stáhnout
11 - Balada o pošahaném andělíčkovi	Text Balada o pošahaném andělíčkovi (Pověst o Olivetské hoře) U svatýho Bartoloměje, teď už se vůbec nic neděje ve středověku to bylo jiný, vždyť žili taky jiný lidi a měli jiný starosti a taky jiný radosti a jinou mentalitu a jinou brutalitu A mámy děti strašívaly čertem nebo bílou paní kulhavou klekánicí, všechno bylo jiný jen pověsti přetrvaly o podivných věcích o podivných postavách za měsíčních nocí I v Plzni takový místo je, chodíme všichni okolo něj To když nám smůla dupa na paty, to když nám není hej tak pohladíme andělíčka na mříži Olivetské hory „Andělíčku, můj strážníčku, mě srdce trochu bolí.“ a kdysi sem lidé putovali, z Bavor, dokonce z Rakous prý se tu uzdravovali, říkal jeden Francouz kdo tam koště položil, nežidů se zbavil kdo tam berlu postavil, dokonce sám chodil a kdo odtamtud něco vzal, se zlou se potázal kdo berlu, nic moc nekoukal, raději se odbelhal a stříbrný andělíček na starý mříži se na nás trochu šklebí – co je pravda, to jen on ví!	Stáhnout
12 - O Kozinovi	Text O Kozinovi Lomikare, Lomikare, co jsi to jen udělal ty jeden uličníku, Kozinu jsi popravit dal to se ti nemusí vyplatit, za jeho smrt musíš zaplatit a hned! Helou, helou, helou, nazdar v pekle Helou, helou, helou, do roka a do dne Lomikare, ty bezbožníku, proč to děláš vždyť na slamníku ty jsi nikdá neležel Honza Sladkej Kozina byl slavnej vůdce sedláků měl psa, na hlavě stetsona, valašku, spoustu mindráků to se musí někde projevit u něho konkrétně – on chtěl víc a už nic Helou…. tak už to chodí Helou…. kdo chce víc, ten škodí Honzo, Honzo, ty naivní blázne měls to vědět, že to vždycky vázne na prostých lidech - a ti většinou zklamou Tak bul tera chycen a posléze pověšen v místech co se dnes dělá pivo – každý byl vyděšen s jeho kostmi vítr rok si hrál Lomikar v Tranově se jen smál - bláha! Helou…. do roka a do dne Helou…. nazdar Lomikare tak to vidíš, už jsme tady oba – kde je radost a kde je zloba a kde je pravda Kdo z nás ji má?	Stáhnout
13 - O chytrém mnichovi	Text O chytrém mnichovi Ve Františkánském kostele vstal jednou mnich z postele nechtělo se mu spát a nechtěl flámovat tak se rozhod že noc stráví v modlitbách Nechal se tam sám zavřít měl odvahu, bibli a už nic najednou od sakristie bouchly dveře jééé a kněz duch šel sloužit mši Jednou totiž přijímal tělo páně po snídani a to se nesmí, to se nedělá to se nesmí, nesmí se to! Bratři o tom nic nevěděli tudíž mu radu dát nemohli milý brachu, pomoz mu sám, zašeptal mu kvardián a tak se tam nechal zavřít zas Když duch kněz začal sloužit mši milý brach mu dělal ministranta a to byla ta správná trefa, teď už měl v hrobě klid kněz mu poděkoval a byl pryč Jednou totiž přijímal tělo páně po snídani a to se nesmí, to se nedělá to se nesmí, nesmí se to!	Stáhnout
14 - Mystická Plzeň	Text Mystická Plzeň Plzeň je tu Plná obrazů všichni tu jsou co tu žili chodí si tu po ulici smějou se nám všem do očí Láj láj láj…. Schiebl je tu Hruška taky Macháček a Rous Láďa Lábek chodí si tu po ulici smějou se nám všem do očí.	Stáhnout