Zapomněla I.(I. stadium)
(Malin, Caine)

Zapomněla, zapomněla
Zapomněla la la, zapoměla
...
text

Instrumentálka (Lk 6,45; Mt 12,34)
(Caine/Caine)

Bububu bububu bububu bu!

Čím srdce přetéká - tím ústa mluví
či čím ústa přetékaj' tím srdce mluví?

Hihihi hihihi hihihi kvík chrocht

Čím srdce přetéká - tím ústa mluví
či čím ústa přetékaj - tím srdce mluví?

Čím nejradši přetéká
tím srdce - tím ústa - tím zhusta
a ustavičně
svět svědčí!

Zapomněla II.(II. stadium)
(Malin, Caine)

Zamyslela, zamyslela
Zamyslela la la, zamyslela
...
a nic!

Kolumbus, co sny o moři tvoří neobjevenou zem
(Caine/Caine)

Plout proti proudu - hroudu rodnou z nohou zout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - pouštět chléb svůj za vodou
a plout a plout a plout a plout

Plout proti proudu - prostý soudů neuhnout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - zlým být rzí a molům žrout
a plout a plout a plout a plout

Plout proti proudu - dál na vítr spolehnout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - svůj Mys Hornův neminout
a plout a plout a plout a plout

Plout proti proudu - kotvu na dně odříznout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - a pak spustit nebeskou
a plout a plout a plout a plout

Plout proti proudu - i když pro tě možná jsem
jen bloud jen bloud jen bloud jen bloud
Plout proti proudu - křižník z kříže a já vněm
Kolumbem - co sny o moři tvoří - i tvou
neobjevenou...
neobjevenou - zem

Tak přece
(Caine/Caine)

Asi jsem měl blbý kecy
a možná jsem jen mlčel k věci
přišel blíž a řek' mi - přeci
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - bacha!
tím kým se stáváš budeš dál!

Asi jsem zas dělal věci
no ty co dělá zvíře v kleci
přišel blíž a řek' mi - přeci
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - bacha!
tím kým se stáváš budeš dál!

Boli slizký ako šneci
ale mali svoj dom, strom, syna všeci
přišel blíž a řek' mi - přeci
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - bacha!
tím kým se stáváš budeš dál!

Tak mě včera křtili v řece
Bůh má vážně vtipné srdce
to Jeho Syn mi řek' - tak přece
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - brácha!
tím kým se stáváš budeš dál!

řek' mi - brácha!
tím kým se stáváš budeš dál!
řek mi brácha

Gangster-ska
(Caine/Caine)

Nohy už tuhnou mi a v zádech jde mrazení
mlčel jsem zarytě - ale volalo kamení
Jak to jen bylo v tom kázání nedělním
Kam ptáci nemohou - stanou se znamením?

á ja a a aj ja a a aj

Až na dně ooo ooo osudu, sejmou mou ooo ooo ostudu
kdo jsem byl - kdo budu? Jak studí stud bez studu
když zalejou bbb bbb betonem vše co jsem byl, co jsem
Kdo složí výkupné než srdce zatvrdne

á ja a a aj ja a a aj

Chudí cti nenene nenene netratí, ale kdo s chutí ti tititi zaplatí
myslíš ti bohatí? Za snílka bez gatí?
Za pytláka chachacha chachacha života - snad kmotra samota?
Snad teta lakota? Můj strejda žebrota?

á ja a a aj ja a a aj

Někdo už zzz zzz zaplatil - a za víc než zzz zzz za pár chvil
někdo už zaplatil - jen mi to seplo dýl
Vím že to nenene nenene není fér, ale - prosímtě taky ber
Odpusť a děkuju - zuju se, slibuju!

á ja a a aj ja a a aj

Nohy už tuhnou mi - v zádech jde mrazení
když obzory zcvrknou se - stanou se vězením
Jak to jen bylo v tom kázání nedělním
Kam ptáci nemohou - tam jde z nebe křídlení!

á ja a a aj ja a a aj
á ja a a aj ja a a aj

Všeho dočasu
(Zumka/Caine)

Snad každý svetr se jednou obnosí
i tajné přání se jednou vyprosí

Má nová píseň se jednou dozpívá
mám trochu strach...
že už moc nezbývá
píp

Včerejší muž zítra
(Caine/Caine)

Má první zima a slet tet
svět operet a ticha na dně vět
Má první zima a slet tet
chvíli divák, pak divadelní skřet
Má první zima a slet tet
má první cesta tam a zase zpět
a teď
Nevím jestli mám jít spát či očividně zívat
aby to co má se zdát, zdálo se mi - bdít či nebdít?
A jak nebýt tak včerejším už zítra...
- tak včerejší muž zítra...

Pak sličné jaro a den dam
a tam tam srdcí už duní ze všech stran
Pak sličné jaro a den dam
a bim bam a Big Bang! a vesmír dokořán
Pak sličné jaro a den dam
hned básníkem, hned zase Narnian
a teď
Nevím jestli mám...

Je babí léto, je žeň žen
a lány vztahů zralé na sklizeň
Je babí léto - je žeň žen
než balíci je sbalí - už se valí strništěm!
Je babí léto - je žeň žen
a třásně lásek letí obzorem
a já
Nevím jestli mám...

Je pozdní podzim, je sběr dcer
těch jedlých i těch jedovatých jmen
Je pozdní podzim, je sběr dcer
těch na ocet i těch co sládnou před Otcem
Je pozdní podzim, je sběr dcer
podobenství o jednom roce přestupném
a já
Nevím jestli mám jít spát či očividně zívat
tak pro všechno co má se stát - vzdávám se Ti
vstávám a sním
Jsem včerejší muž zítřka
vstávám a sním - jsem včerejší muž zítřka
- vstávám a s Ním...

Právo na návrat a dál
(Caine/Caine)

Při návratu domů procitám
jako Janek spíš než svatý Jan
agent 000 - číslo mám
pašerák viny odtud tam
až do nevinných ran
kde ptáci mají hnízda, ve stínu křídel stan
a lišky malé prince v dálce - taky jednu mám
a ticho, které čeká právě na můj žalm
za průtrže perel za zvonkohry hran

Já se vracím domů ať kamkoli se dám
Já se vracím domů ať kamkoli se dám
- a nechcete-li vy jít aspoň neplivejte z bran!
nikam nezdrhám, nikam nezdrhám...
jenom tak běžím... sám

Poklonami klonů nezklován
mám nový pas a průkaz zbrojní mám
a jak se mečem Slova znova ovívám
tu zlostňák od kosti - tam dobrák od reklam
no... už jsem samej šrám
A i když s nahým zadkem zas jen s Pátkem začínám
tu výzbroj spásy oblékám si a nabízím i vám
a boty do sloty co zbrodí světa klaim
do štítu víry kamen bílý - bez nápisu: Kain
fajn

Tak se vracím domů, ať kamkoli se dám
Tak se vracím domů, ať kamkoli se dám
- a perly ty já svině cestou házím vám
jen berte dokud mám, berte dokud mám...
neodvolám... neodvolám!

Každý musí jít, aby mohl obstát
každý s každým stáním se musí vzdalovat
domů nebo z domu - k tomu není pat
padnout na dno snadno lze i bez úkroku vzad
aniž to má spád
To někdy jsme tak milí až podbíziví snad
že utíkáme právě před právem na návrat
To někdy jsme tak hodní a chceme pomáhat
že nechceme být hodni toho, co máme udělat
jen

Vírou která křísí větve do poupat
- a vy co jste sytí aspoň... nezáviďte hlad!
když hluk nahluchlejch zvonů nás přijde ohlodat
když nazí v téže řece a přece podvakrát
(víš) - o Kristovy šaty lze tak dlouze losovat
než otevřeš dveře a On tam bude stát!

Vírou která křísí i tváře z kasemat
Vírou která křísí i tváře z kasemat
a sedmdesátkrát, sedmdesátkrát...
z útěků co bolí - je právo na návrat
z útěků co bolí - je právo na návrat
A já se vracím... rád

O květinách a stromech
(Caine/Caine)

Jsi květina vzácná
a pře Tě všude
nacházím
jsi květina bílá
a přece šustnout slyším
i Tvůj stín

Jsi květina lesní
nesmím Tě svým kmenem srýt
Jsi květina lesní
nespím - přece smím
Tě do snů vzít

Jsi květina s vůní
tůní - kam ani laně
nechodí pít
Kde touží
žíznit

a kdekoli poušť
víš, máš blíž
se mnou vesmír
A kdekoli poušť
víš, mám blíž
s Tebou vesmír
A kdekoli poušť
víš, vcházíš
se mnou ve smír
A kdekoli poušť
vím, víš
zas kousek blíž

Prameny - Hlavolam
(Caine/Caine)

Horké prameny
na holém rameni
srdce jde dlaněmi
uprostřed máje
Jen čerstvý polibek
ve spíži vzpomínek
zavoní
a Ona
má je


Jsi v tichu zaťatý hlavolam
lámu Tě nebo otvírám
jsi krůpěj
jsi drahokam
co před spaním
nosívám
ač zasadit
není kam

Příliv
(Caine/Caine)

Jé... Do horkého písku Tvých myšlenek
kreslím slova - duší navenek
do puklých koryt Tvých obnažených řek
oblím znova
neomalená - neomalená - neomalená dosud
slova - slova - slova
a zvlášť když už nevím co bych řek'
bezradný jak osud
námořníků krokujících břeh

Jé... Do horkého písku v Tvých průlivech
kde skřípe můj kýl o dno, plachty o zítřek
a i o ...e...u míle mých pokreslených vzpomínek
oblím znova
neomalená - neomalená - neomalená dosud
slova - slova - slova
a zvlášť když už nevím co bych řek'
bezbranný jak osud
námořníků krokujících břeh

Na horkém písku básně laksně mizí v přílivech
nemrazí mě - vlastně jen mě jemně šimrá na zádech
břeh a dno se loučí - omletá slova hladí na dotek
jsem Tvá skála, Pane - ba ne - jsem jen oblázek
a zvlášť když už nevím co bych řek'

Zracadlo, zrcadlo
(Zumka, Caine/Caine)

Víš kdo je nejlepší na celém - na celém světě
ten kdo svět obsáhne v jedné - jediné větě

Ó ó oó Ó ó ó ó ooó

Tu větu pak zasadí do tvojí - do tvojí řádky
až bude zralá, vezme ji - vezme ji zpátky

Ó ó oó Ó ó ó ó ooó

Vezme ji zpátky a možná že - bez pýchy vpíše jinou
kdo kloužou po smyslu nejspíš - o meziřádku minou

Ó ó oó Ó ó ó ó ooó

Bez smyslu - po smyslu souší - souží se a pídí
v moři slov otáčí cíl - až ke dnu přídí
v moři slov otáčí cíl - až ke dnu přídí
v moři slov otáčí cíl - až ke dnu přídí

Ó ó oó Ó ó ó ó ooó

Těžká chvíle - lehkého děvčete
(Sasanka, Caine/Caine)

Vlak z mého zápraží
od břehů odráží
co na tom záleží
ty zůstáváš stát

Snažím se... nesnažím
naposled rozpažím
beránku z nádrží
už půjdu spát

Zabalím do plenek
klíčky všech myšlenek
těžké je navenek
mít tolik rád

Mít tolikrát
tolik rád
Mít tolikrát
tolik
rád

Nadosah
(Caine/Caine)

Plením pláně planých plánů - plavu si splínem bonvivánů
plamen pálí v botách slámu - Fénixem nejsem, Fénixem nejsem, Fénixem nejsem
Tak ploužím se z lóží sem k loužím - zbožím v Božím chrámu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil - bych pod mořem se skryl - Ty bys mě vylovil
Ty bys mě vylovil - Ty bys mě vylovil - Ty bys mě vylovil

Jedna bílá jizva v rámu - jedna bídná šmouha - stárnu
ne, nepomůže mít obrazárnu - malířem nejsem, malířem nejsem, malířem nejsem
I bezbarvým hlasem Tě zase časem jak zdá se zklamu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil - bych pod mořem vše smyl – Ty bys duhu vyvěsil
Ty bys duhu vyvěsil - Ty bys duhu vyvěsil - duhu vyvěsil

Jeden básník raněn k ránu - jeden rým a pak sto šrámů
růž na růži ze šantánu - jen masem nejsem, jen masem nejsem, jen masem nejsem
Ta svlečená slečna snem - ani růže nahá není trním - tím co jí zlámu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil - bych jen tak o tom snil - Ty bys to vyslovil
Ty bys to vyslovil - Ty bys to vyslovil - Ty bys to vyslovil
Byť zhořkl bych jak býl - Ty by jsi okusil
Byť mazlavý jak jíl - Ty by ses ušpinil
Byť křehký jako mír - Ty bys mě nezlomil
Ty bys mě nezlomil - Ty bys mě nezlomil - Ty bys mě nezlomil

Tak večer vzpínám ruce k Pánu - ať Tvou svíci tmou neobsáhnu
ni srdce vůní marcipánu - tím kým jsem ať jsem, tím kým jsem ať jsem, tím kým jsem ať jsem
ať s Tebou v Něm žít jak Žid vždy i v poušti spouští smím a sbírat manu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil bych šel a šel až omšelý bych byl
Bych 100x minul cíl – Ty bys... ke mně zamířil
Ty bys ke mně zamířil, Ty bys ke mně zamířil, ...ke mně zamířil
Bych zapřel, vše vyvrátil - Ty bys tu pořád byl
Byť bych se Tě neprosil - Ty bys mě donosil
dalších 20 tisíc mil – dalších 20 tisíc mil - dalších 20 tisíc mil

A kdybych, víš, ani pak
kdybych výš nedosáh' - stejně bych ruku vztáh', stejně bych ruku vztáh', stejně bych ruku vztáh'
.................Ty budeš NADOSAH