Caine - Caine + Rusová Živě /2005/
 |
Caine - Caine & Rusová "Živě"
Caine - zpěv, elektroakustická „mandola“, chřestítko
Hudba a texty - Caine vyjma písně „Kapitán Kirk“: Caine, Laurent Bazac-Billaud a „Jabloňové koně“: Ondr.A. Pellar Natočeno 12.12.2004 v kostele CČSH na Husově ul. č. 1 v Plzni Záznam a úprava zvuku, střih, nápověda - Ing. Přemysl Haas |
Skladby
| 01 - Nekonečno | Text
Nekonečno (Caine/Caine) Zaťatý do kříže pronajímáš sílu Zaplakán do Písma roubuješ nám víru Zazpíván do Žalmů hvězdama zdobíš tmu Tisíckrát zmlčený vyklován rozmetán upálen vyklouben a znovu sám Pro život náš to ještě prožíváš Znovu to prožíváš Zavržen do hrobů přinášíš život věčný Zapřažen do hřebů svobodu za úsměv vděčný Rozprodán do lidí jednotíš nadějí Tisíckrát zmlčený vyklován rozmetán upálen vyklouben a znovu sám Pro život náš se ještě rodíš Ještě umíráš | Stáhnout |
| 02 - Na dálku | Text
Na dálku (Caine/Caine) Bez Tebe mám jenom kapsy naplněný spoustou slupek z vyprázdněnejch dní námořníků zakletých do čtyřech stěn lodička houpá se a je vzhůru dnem Zkus trošku, trošku sám a zbytek už ti dám - s sebou Malé ráno v rákosí Tvých velikých přímořských očí Bůh sám nejlíp ví co zakrýt tajemství na dálku stačí Zkus trošku, trošku sám... Když kotelník Slunce Tě ráno vítá vlažnou snídaní ve dvou kousek blíž obzor už po nebi stéká za mnou - a do sepjatých dlaní jde zkratkou Zkus trošku, trošku sám... Den se láme v náznacích tvých útesů pod příbojem vlasů Bůh sám nejlíp ví jak proplout mělčinou do hlubších časů Zkus trošku, trošku sám a zbytek už ti dám - s sebou! | Stáhnout |
| 03 - Pohádka tisíce a jednoho dne | Text
Pohádka tisíce a jednoho dne (Caine/Caine) Přisedla ke mně jako duch v kostelní lavici ticho se splašilo a vylétlo zvonicí Tak jako v pohádce kde tisíc a jeden den stává se autor sám svým vlastním příběhem Mluvila o lásce, ale já viděl jen zašlou krev na rozbitých zádech, zápěstích a rtech Prý otevřít srdce je jak opustit vlastní rám vystoupit z bárky a jít po vlnách sám Až jediné stéblo nadosah tonoucích životů promění naději na chuť a ochotu A všechny ty příběhy, co se čtou do noci stanou se v jediném způsobu pomoci Tak jako v pohádce kde tisíc a jeden den ožívá cesta, aby i patník byl poutníkem V tom varhany na kůru roztáhly stříbrné čelisti Jeden muž k transportu! - řekl jsem a předal své služební závisti Jen ticho se vrátilo a s pusou dokořán tlouklo mi na čelo - Věřit už musíš sám! Kdo naslouchá příběhům svíček, ví že jsou o vzkříšení na trochu tepla a světla vždycky se promění A tančí v nich víly a zpívají andělé na konci ulice - Kristovi v kostele Tak jako v pohádce kde tisíc a jeden den není už bláznů - každý je básníkem V rozlitém vosku zasychá včerejší noc samota je v tom že chceme buď málo nebo zas moc A ve slově SBOHEM! dál pod nánosem loučení zní - „...za trochu lásky šel bych i po vlnách k ní!...“ Oknem už prosvítá a v dálce štěká mráz vítr si ve dveřích zívá - srdce odbíjí čas Někdy se zdánlivě vůbec nic neděje než patník vykročí a cesta ožije! Tak jako v pohádce i ve světě nad ránem sněžily hvězdy a já vyšel ven sněžily hvězdy a já... | Stáhnout |
| 04 - Poutníci | Text
Poutníci (Caine/Caine) Jsme poutníkem do oblak už slyším v tvý hrudi křik tam vzpíná se bájný pták či pláče nešťastník Jsme štvaní hejnem strak už nestačí nad chodník - musíme nad soumrak! A ještě ještě výš! Jsme kaňky na piják semínka? - nebo pouhý prach? kolečka v hodinkách - tak vzájemně nebo každý zvlášť? Jsme stopaři po hvězdách pár šlépějí u Tvých vrat podél zdí padlý hrách a přece víc než si svedem‘ přát! | Stáhnout |
| 05 - Závodníci | Text
Závodníci (Caine/Caine) Vítězství - a pak bloudíš po nocích v ulicích všude samej start a cíl Potkáváš závodníky ztracený v každém z nich klíčí divák s rozhodčím I já - i ty... Sotva zazněl výstřel ten v krajní dráze pad‘ to startér se prej opil a málo zvedl zbraň málo zvedl zbraň První kterej běžel to dlouho nevydržel a druhej bez prvního často ztrácí směr ztrácí správnej směr... Třetí chvíli běžel, ale potom dlouho ležel a v zádech měl nespočet děr - záda měl od treter jó jó od treter Čtvrtej ztratil číslo a tak na dráze jenom překážel pátej jak kolo u vozu brzdil dokud se nezadřel jó a zanevřel... Šestej strachem zapomněl a sedmej se rozbrečel když místo bot jim v depu přezuli prasečí tvář jó jó jojojó... Někomu selhal doping a jinej dostal hlad ten s třináctkou se snažil, ale kvůli smůle vzdal jóó - a tak dál... Muž s kostkovanou vlajkou v cíli marně se po smyslu života ptá Předposlední závodník se vrátil domů a poslední závistí puk‘ Diváci se hlučně valí z tribun stadion zdřevěněl a shnil A cílovou páskou bez potlesku probíhá další včerejší sen I já - i ty ... | Stáhnout |
| 06 - Po stupních přání | Text
Po stupních přání (po dvaceti letech) (Caine/Caine) Po stupních vítězů chtělo po stupních vítězů mé tělo po stupních vítězů chtělo kráčet já A bolelo touhou - a bolelo touhou tou touhou pukajících květů Největší nepřítel nejlepšího není to špatné, ale právě to dobré! Prohlídla‘s mě - a doporučila nezištně abych si nechal vyoperovat abych si nechal amputovat to slepý básnický slepý básnický střevo! Největší nepřítel nejlepšího není to špatné, ale právě to dobré! Po stupních vítězů kráčí po stupních vítězů a vláčí po stupních svá přání - moje já A bolí touhou - a bolí touhou po pukajících květech v době zrání | Stáhnout |
| 07 - Za dva | Text
Za dva... (Caine/Caine) Za dvacet let pohne se i skála velké věci rodí se i z mála Když kámen padá ze srdce tak může zůstat díra Přejeme ti ať zaplní ji bratře Petře - víra Za dvacet dní bude dálka blízko i velké trámy byly jednou třískou Když nebe zdá se nadosah a přece se ti stýská Nevím co se stane - Jane ale vím co přitom získáš Za dvacet hodin splní se ti přání i ranné plody mají svůj čas zrání Čím však rostou rychleji tím snáz je vítr skácí Na tobě je - Marie ať svá přání nepoztrácíš Za dvacet minut bude z tebe kráska i velká slova začíná jen hláska Až tě celou ozdobí a půjdeš za svým králem Ze všech sester - milá Ester buď nejkrásnější s málem Za dvacet vteřin můžem být už v cíli i velké starty trvají jen chvíli I ticho má svá nadoraz když ještě kousek zbývá Ta stále stejná slova jenže náhle - Pavle - živá A za jak dlouho vyjde člověk z módy až oblékne si i genetické kódy Za dvacet našich století čas nesmyl tenhle zázrak Teď! Bylo to tak jisté - Kriste rád tu světu půjdu za blázna | Stáhnout |
| 08 - Kapitán Kirk | Text
Kapitán Kirk (30 let poté) (Caine/Caine, Loran) Dobrá tedy, ať puknou ledy - říkali mi kápo Kirk kapitán, jo, kapitán James - kapitán James T.Kirk Momentálně admirál - mám řadu řádů a tak dál a kdysi stál jsem, kam ty bál ses - kam se dosud nikdo nevydal Ale co na tom záleží - ale co na tom záleží! když... povýší tě - a odloží! My házeli hvězdný hrách galaxiím po stěnách a s Klingonama na patách zametali vlastní práh Kostro, Spocku, Scotty, víš... vesmír možná končí blíž! ...možná tam kde vystoupíš Ale jo, mám vilu luxusní - tam ve čtvrti noblesní jenže se v ní cítím sám - po zašlých časech čenichám Tam v báru zvaném Galaxy - kde scházejí se staří psi tam rozdám ještě autogram - tam rozdám ještě autogram! žel... jenom v hloučku starých dam My házeli hvězdný hrách... Za replikátorem na flaxy je okno - z báru Galaxy ven však žádný koráb, žádné hvězdy - fronta na taxi jen Já snímám a Spock rozdává - vydrží kdo vyhrává zpívá Sulu, zpívá v duru a Chekov tančí po stěnách až ze skafandrů na zdech padá prach - až ze skafandrů na zdech padá prach! Tak... jenom ten náš odchod už je ve hvězdách My házeli hvězdný hrách... K ránu mívám deprese - tak televize zapne se Musí tam být něco... přece - Musí tam být něco... přece! Ale ne! STAR TREK - „Nová Generace“! | Stáhnout |
| 09 - Křídla | Text
Křídla (Caine/Caine) Podivný stařík hrst popela s láskou dosyta živý až na samé dno stár Ještě ho vidím větrem nad loukou do tvého domu ho podpírá Král Podivní lidé jak soudíme rychle kde se to bere ta nechuť a hlad! Odejde člověk a zbydou křídla - podivná křídla skrzevá čas | Stáhnout |
| 10 - O věčném hladu | Text
O věčném hladu (Caine/Caine) Doktor věd a všech nápověd pozval mě včera na oběd a já sněd‘ celej svět Vtipnou kaši napřed, pak těsto snů od snůšky dat je kousek k nesmyslům a teď už snad zaženu hlad Ale má chuť s jídlem rostla víc a víc táhlo mě to dál, dál do ulic ohlodat rub, vykostit líc Sám - jak na schůzi vycpanejch - vycpanejch stěn Sám - jak v den hrůzy, když utečeš - utečeš ven Návnady erární zábavy záplaty a klíny do hlavy já se cpal pořád dál Toužení na dně kostelů svědomí holek z bordelu všechen med, všechen jed Moudrosti, makety věčnosti slova, slova, slova o štěstí až jsem sněd‘ i smysl vět Sám - jak v neznámu, když není co - není co dál Sám - jak na dně džbánu, když utichá - utichá kal Zábradlí na konci jistoty život, smrt, všechny hodnoty tak jsem zblajz‘ nebeskej špajz Přírodu co byla od věků budoucnost včetně STAR TREKu celej svět - a co teď? Pár vesmírnejch siločar už ani světlo, ani ze tmy cár vůbec nic by bylo víc Mám - svět ve chřtánu a jsem trochu - tak trochu plonk Sám - ve vzduchoprázdnu a kde se vzal - tu se vzal On! "Čau!" - povídá, "Tak jakpak ti oběd chutnal?" „Fajn, tak zase zejtra!“ a pak mi prst do krku dal... | Stáhnout |
| 11 - Odpověď | Text
Odpověď (Caine/Caine) Na počátku bylo Slovo na konci je odpověď Proč je ráno tráva zelená proč se večer slunce červená když stejně žádná noc ty barvy nikdy nevnímá A na konci vět - tak tři tečky zpět někdo zas čeká na mou odpověď a právě teď bez ní jen tolik zbytečnejch vět Proč bylo včera nebe modravý proč bylo dneska nebe modravý když stejně každý zítřek jednou oprýská a zrezaví Snad na konci vět - tak tři tečky zpět někdo zas čeká na Tvou odpověď a právě teď bez ní jen tolik zbytečnejch vět Ptáš-li se proč přenáší láska i hory nevděku ptáš-li se proč tolik je touhy v jedinym člověku až zaplétá se do nití po kterých život sotva šplhá k přežití A na konci vět - tak tři tečky zpět někdo zas čeká na mou odpověď a právě teď nic už nelze vzít - zpět! | Stáhnout |
| 12 - Panáčci s lucernou | Text
Panáčci s lucernou (Caine/Caine) Odedávna se trousí za tebou ti co propadli oblohou odedávna padaj‘ - už nemůžou ale znovu si vzpomenou znovu tě doženou Panáčci s lucernou svítěj‘ a brouzdaj‘ tmou Už neví kolik je hvězd jenom že jsou Dívej se - nechtěj‘ tě vést jdou za tebou Dívej se - nechtěj‘ tě plést jen nevíš čí jsou Srdce maj‘ malinký s rozhlednou bojej‘ se ale tobě ho otevřou a to je všechno - víc už nemůžou Ty schody před tebou jsou schody co nereznou Panáčkům s lucernou souzeno svítat tmou Nevědí kolik je cest jenom že jsou Dívám se, těžký je vést boj s ozvěnou dívám se, těžko utéct sám před sebou Víš možná až tě jednou nenajdou budeš už sám někde padat oblohou a po nocích nás šimrat na nohou Budeš Panáček! Budeš Panáček s lucernou budeš čekat až najednou... | Stáhnout |
| 13 - Písnička o lásce | Text
Písnička o Lásce (Caine/Caine, Mirče) Tak jako v obláčcích prachu začíná vítr na kamenech pouští je největší žár Někdo se dlouho tváří že necítí bolest a jinej neví že v nitru je rváč Podivný cesty jsou a všechny těžký plný jak trní tak rozvalin Hledáš jen plamen nalezneš bouři a činy tvý jsou pochybný Tak jenom Láska je plamen co svítí na cestu bez něj je všude temnota Kdo ho chce zkrotit je jako blázen a jeho svíčka třepotá Mudrci bádali do tlustejch knih zapsali z čeho lze zlato vyrobit Pořád jen pátráme smysl si dáváme leč všechno marnost jen a větru svist Tak jenom Láska je dar dar v Tobě živý bez Dárce chřadne - umírá Kdo ho chce vlastnit je jako blázen na kopci vítr objímá To co tě tolikrát do neznáma nutí jsou tvoje pouta otroka Před nima ztrácíš veškerou hrdost víra je poslední jistota Tak jenom Láska jsou křídla dar nad naše síly bez Tvůrce větrem zmítaná Kdo Ti je vrací je pro druhý blázen nahý a křehký odlétá... ... nahý a lehký odlétá Tak jako v obláčcích prachu... | Stáhnout |
| 14 - Jabloňové koně | Text
Jabloňové koně (Ondr.A.Pellar/Ondr.A.Pellar) Jabloní a koní horkej dech podkovy zazvoní na schodech Poschodí hromadí koní pach Zapomeň, zapomeň, zapomeň na svůj strach Zatím tiše v kleci sedím se závažím starých vin přemejšlím a pořád nevím jak překročit vlastní stín jak překročit vlastní stín! Kvetoucích jabloní barevnost potvrdí svou vůní tichou moc zas a zas šeptá hlas v korunách Zapomeň, zapomeň, zapomeň na svůj strach Zatím tiše v kleci sedím... Po hrázi odchází koní proud naposled ho musím doběhnout Svobodou zavoní v korunách nemám už, nemám už, nemám už žádnej strach Až z nebe zazní hlas ten tichý: I ty jsi můj milý syn pod kopyta shodím hříchy a překročím vlastní stín a překročím vlastní stín! | Stáhnout |