Věčné děti – Znouzectnost
Když si dospělí hrají, v očích ostatních to většinou bývají podezřelí blázni. Platí to bohužel i o bigbítu a jeho příznivcích, kteří jsou jen málokdy ochotni odpoutat se od svých životních problémů a strastí (jež v různé tvrdosti a intenzitě 'umělecky ventiluje' převážná část našich rockových formací) a přenést se do jiných, alternativních světů, zbavených každodenního shonu, stresování a ´boje o přežití´. Třeba do čistého světa hravosti, fantazie a laskavého humoru, do něhož nás prostřednictvím svých písniček už sedm let zve plzeňská Znouzectnost (ZNC), kterou v současnosti tvoří Déma (g, voc), Golda (bg, voc) a Caine (dr, voc). Na trhu se právě objevuje její druhá deska Mé království, která se - stejně jako loňské Ukolébavky pro ne(v)hodné loutky - pro určitý okruh publika stane zřejmě událostí podobného významu, jakým je například vydání nového počinu Nirvany pro nezávisláky či Metalliky pro vyznavače kovového kultu...
Vždycky jste se nacházeli v opozici proti 'všeobecně viditelné' rockové scéně, ale dnes jste sami v podstatě oficiální kapelou - vydáváte již druhou velkou desku, navíc u relativné velké gramofonové firmy...
Caine: Přesně tohle nám říkají lidi na koncertech, že by bylo lepší se nevázat a nadále vydávat jen demokazety. Ale ono se u nás vlastně skoro nic nezměnilo! Děláme si dál úplně všechno sami jako na těch kazetách, výběrem skladeb počínaje a obalem konce, a nikdo nám do toho nemluví. Akorát tu nejhorší a nejotravnější práci, což je zajištění výroby a distribuce a nesení celé finanční odpovědnosti, za nás převzal někdo jinej. Máme štěstí ze jsme narazili na Globus, kterej nám umožnil dělat si to svý, a přitom nám 'kryje záda'. Kdyby řekli „Tohle a tohle se nám nelíbí a tohle dejte pryč,“ vydali bychom to zase jako demáč. Ostatně druhou desku jsme nahrávali, aniž bychom předem věděli, že ji někdo vydá. Novou smlouvu s Globusem jsme podepsali až následně: Kocour (šéf firmy Karel Havelka - pozn. autora) si poslechl hotovou nahrávku a teprve pak jsme si plácli.
Znouzectnost si nikdy nemohla stěžovat na nepřízeň hudební kritiky, ovšem když vyšly Ukolébavky pro ne(v)hodné loutky, až na výjimky jste moc příznivá hodnocení nesklidili. Čím si to vysvětlujete?
Caine: Znouzectnost je v něčem strašně dětinská a naivní. Když nejde s dobou a ještě se tím drze vynáší, musí spoustu posluchačů pobouřit. Příklad: před časem jsme udělali videoklip, kterej byl vlastně parodií na klipy. Natáčel se venku, na baterkový aparáty, všechno se sejmulo živě mikrofonem, takže tam byl slyšet vítr a různý jiný pazvuky... Lidi za mnou dlouho chodili a říkali: to je strašný, vždyť děláš v televizi (plzeňská TV Line), to jsi to nemoh' aspoň trošku vylepšit? Zkrátka všichni se domnívali, že to myslíme vážně, tu znouzectnost v tom nikdo nepochopil. S Ukolébavkama je to podobný. Jedna věc byly naše omezený hudební možnosti, ale na druhý straně jsme chtěli, aby první deska ZNC byla udělaní zvukově jako demo, aby se zachovala jistá kontinuita. Je jasný, ze zase někoho mohlo urazit, když tam zaslechl falešný tóny, arytmii apod.. ale to se týká jen lidí s hudebním sluchem. U ostatních jde myslím spíš o nedostatek hravosti. Nejsou ochotni přistoupit na naši filozofii, protože mají úplně jinou představu, jak by měla vypadat bigbítová kapela. Konečně, proč ne. Dnes všichni zpívají o tom, jak jsou v pohodě a jak se jdou vožrat, a to je styl, kterej zase ném nic neříká. K tomu jsme ještě nedorostli jsme takový děti, který zamrzly ve vývoji. Pořád asi budeme zpívat o těch králích a pohádkách, protože to je takovej nás svět... i když to některý lidi uráží, ale nás zase uráží jiný věci, který jsou často vychvalovaný. A vidíš - nám připadají neupřímný a nahraný.
Padla zmínka o ´problému´ přistoupení na vaši filozofii. Existuje nějaký návod, jak se naladit na vlnovou délku ZNC?
Caine: No... přijít a popovídat si, my už to tomu člověku vysvětlíme... (smích). Po koncertě za námi většinou přijde pár lidí a to bejvají největší zážitky. Někdy jim vyprávíš celej příběh, kterej oni z tý muziky vůbec nemusí cítit, a najednou zjistíš, že jejich a náš příběh je strašně podobnej.
Podle čeho poznáte, že vaše muzika a texty padly na úrodnou půdu, tj. že posluchače oslovily přibližně tak, jak jste zamýšleli?
Caine: Hlavně podle těch reakcí po koncertě, ale samozřejmě i podle atmosféry v jeho průběhu. Na ní strašně záleží. Nejsme takoví muzikanti, abychom zahráli každý vystoupení stejně. Odvedeme koncert podle toho, jaká je odezva v sále.
Golda: Nehrajeme s úmyslem, aby naše snažení padalo na úrodnou půdu. Děláme to, co nás baví, a jestli to lidi vezmou, pro nás není prvořadý.
Caine: Ve chvíli, kdy někdo přinese novou písničku a všichni se z ní můžeme nadšením zbláznit, je nám jedno, jestli ji lidi spolknou nebo ne.
Máte v záloze spoustu staršího - a mnohdy dobrýho! - materiálu, přesto obě vaše alba obsahují vždycky 'jen' nové věci, tedy nové v době natáčení. Znamená to, že si za dřívějším repertoárem až tak nestojíte?
Golda: Líbí se nám v podstatě všechny naše písničky, akorát už nás některý nebaví hrát.
Caine: Proč bychom se měli vracet ke sta rým věcem, když už jsme je jednou vydali? Neděláme žádnej rozdíl mezi cédéčkem a demokazetami, přistupovali jsme k nim s naprosto stejným nadšením a pečlivostí, jako kdyby šlo o desku. Vždycky mě zarazí, když nám někdo řekne, že už máme elpíčko. Reaguju na to tak, že Znouzectnost má přece několik elpíček...
V čem spatřujete vývoj kapely při porovnání veškerých dosavadních ´elpíček´?
Golda: Ve zvuku. To je asi jedinej vývoj... (smích)
A když byste měli srovnat poslední dvě 'skutečná' alba?
Golda: Mé království je obsahově smutnější a přemýšlivější. Zdá se mi, že po této stránce jde dál než Ukolébavky. Snažili jsme se také více ctít náladu jednotlivých písniček, ve větší míře využít studiových vymožeností atd.
Po převratu se na rozdíl od řady jiných skupin vaše tvorba co do své myšlenkově - filozofické úrovně příliš nezměnila. Vy jste byli politickou kapelou vždycky spíše občanským postojem - 'otevřená politika' v textech vás nikdy nelákala?
Caine: Na to, abys byl "politik', musíš mít některý vlastnosti. Především nesmíš bejt zaslepenej, protože všechno se strašně rychle mění a pak se ti může stát, že něco zazpíváš, za čas si to poslechneš a zjistíš, že jsi pěknej trouba. A my jsme tak trošku zaslepený, a proto si nemůžeme dovolit psát politický věci, i když třeba mě osobně k tomu jiné patetické sklony často pudí. Jenže na otevřenou politiku musí bejt člověk dospělej. Dospělej a otrlej.
Golda: A bejt dospělej a otrlej, to by byl konec Znouzectnosti…
ZNC zosobňuje určitý protipól vysloveně negativistické produkce kupříkladu některých black- a deathmetalových spolků. Čím je podle vás způsobeno, že v rocku, zejména v tom českém, je snaha o vytváření skutečně pozitivních hodnot v menšině, že převažují buď přímo negativní, anebo většinou jaksi "neutrální tendence?
Golda: Já si myslím, že to není pravda.
Petr Korál