1924766

1998 - časopis Rock Pop - rubrika Recenze - Bla Bla plus

ROCK & POP – 1998, číslo 2., strana 113 - rubrika "Recenze - reedice"

 

RŮZNÍ UMĚLCI: Znouzectnost uvádí své hosty na vlnách radia Bla Bla plus AVIK, 57:00

 

Po pěti letech (loni na podzim) se dočkala reedice kompilace s nahrávkami plzeňské Znouzectnosti a dalších spřátelených družin a recenzent musí s radostí zvolat: tahle deska příliš nezastárla! Důvod je jednoduchý -Znouzectnost si dokázala vybrat interprety, kteří se nehoupali (nehoupou) na žádných módních vlnách a kterým šlo (jde) v první a nejdůležitější řadě o dobrou PÍSNIČKU. Kromě samotné Znouzectnosti (vedle 'prehistorických' skladeb Dohromady, Hoří! a Pokažená snídaně se tu prezentují srandičkou nazvanou Bläckm.talová s poučením a jednou ze svých nejsilnějších písní vůbec Jdu dobývat svět) to byli:
- Petr Mach - nikdy nedoceněný plzeňský spolek, dlouhá léta v ústraní (protože téměř nekoncertuje) skládající nenápadné, leč o to chytřejší písně.
- Z ničeho nic - poněkud naivní punkýši, nejslabší moment nahrávky.
- Bon Pari - příbramská novovlnná legenda, co dodat... Snad jen to, že záhy nato, co jí konečně před pěti lety vyšlo elpíčko, se sice bohužel znovu rozpadla, ale nyní je opět na scéně.
- Mocela Umbra - zcela neznámé sdružení, o kterém nikdy předtím ani potom už nebylo více slyšet. Což je docela škoda, protože Nech žít klikatej pás byla tuze milá hitovka!
- Travní orchestr města Chomutova + Naši - na nic si nehrající pub rock, lehce evokující třeba pražskou Garáž. Mimochodem, právě tihle pánové jsou autory a původními interprety velkého šlágru skupiny Brutus Dlažební kostka.
Otcovy děti - již neexistující parta, jíž se jako jedné z mála dařilo ventilovat prostřednictvím svého příjemného bigbítu křesťanský světonázor, aniž by to působilo jako přihlouple moralizující polopatické agitky. Ve svém žánru u nás dosud nebyla překonána – dojde někdy ke comebacku?

****** Petr Korál